Rozhovor s designérem Petrem Skalou

Na začátek tě poprosím o krátké představení sebe, případně svých aktuálních projektů.
Jmenuji se Petr Skala, ale ve spojení se svojí tvorbou používám nick Skákala. Momentálně si užívám volna poté, co jsem se vrátil z Holandska, kde jsem rok a půl pracoval pro studio Fabrique. Jediná aktuální tvroba je tak sada triček pro soutěž „Zaostřeno na korupci“, kterou jsme vytvořili společně s Lukášem Veverkou.

Tvoje umělecká tvorba je často poměrně kontroverzní, například Human Upgrades jako bizarní chirurgické úpravy lidské tváře i jiných částí. Pobuřuješ rád?

Já to ani tak moc neřeším. Nejde o to programově za každou cenu pobuřovat. Výsledná forma vychází z toho, o čem daná věc je a co a komu „má říkat“ – z toho vyplyne, jakým způsobem se to „říká“. V případě HumanUpgrades jde hlavně o slogan „Možnost je naše povinnost“. Ztvárnění pak mělo jen dokázat jeho pravdivost – a dokázalo. Nevěřila bys, kolik lidí o to mělo zájem – a při tom jde o absolutně absurdní věci. U některých jsem ani neuváděl, k čemu jsou a ani nevím, k čemu by být mohly.

Podobně kontroverzní je i projekt „Mým politikům“. Jaký je jeho cíl?
Ten jsem vymyslel, ale vytvořil jsem ho částečně s Lukášem Veverkou. Jeho cíl byl a je jasný – vlastní formou komentovat politickou situaci v Česku. Samozřejmě že jsme také chtěli nějak přispět i k určité nápravě. Od té doby, kdy jsme projekt vytvořili, se však nezměnilo téměř nic, takže se dá říct, že svoje jsme si k tomu řekli, ale zda to k něčemu bylo, je otázkou.

Patří pobouření k umění? Je potřeba vytvořit něco kontroverzního, aby umělec zaujmul?
Určitě to není na škodu. Co na škodu je, když jde o věc bez myšlenky, jejíž jedinou úlohou je pobuřovat. Pokud umělec musí pobuřovat, aby zaujmul, pak je velká šance, že je něco špatně. Ale je třaba dodat, že se necítím jako umělec. Jsem designér a občas si udělám svou vlastní věc, protože chci a protože to je skvělý relax.

Baví tě i ostatní projekty, například „běžný“ design webových stránek?
Baví. Živím se tím a nedělal bych to, kdyby mě to nebavilo. Nedělám moc rozdíl mezi tím nebo oním designem. Jistěže každý má svá specifika, ale základy jsou stejné. Takže když dělám web, mám u toho stejné pocity, jako když dělám nějakou animaci. Hlavně se ale snažím „běžnému“ designu vyhnout – myslím, že ho je kolem docela dost.

Podle čeho si projekty vybíráš? Nebo bereš vše?
Jako freelance rozhodně neberu vše, ale když jste zaměstnaní, je to jiné (a proto jsem zase freelance). Je hodně parametrů, podle kterých si lze vybírat. Třeba termín dokončení, cílová skupina, druh produktů… Pokud mi z jakéhokoliv důvodu nesedí, není důvod to lámat přes koleno. Důležité také je, jak na mě klient působí a jestli sdílíme alespoň nějaké společné hodnoty a hlavně zda si budeme rozumět. Často nejde o procházku růžovým sadem. Je to dohadování, kompromisy, ústupky – a to platí pro obě strany. Na to potřebujete mít vztah, který tohle ustojí.
Mám také zkušenost, že pokud jsou důvodem spolupráce jen peníze – a opět to platí pro obě strany – pak se to pokazí a uděláte si tak akorát ostudu.
Jo a držím se jednoho pravidla: Co dělám, musí dopadnout tak, že si to dám do portfolia.

Jak má podle tebe správný a funkční design vypadat, co má splňovat?
To je velmi jednoduché: Musí být buď krásný a chytrý nebo chytrý a krásný.

Laserdrucker from SKAKALA on Vimeo.