Rozhovor s Endemit Work – Jakubem Koláříkem

Jaké bylo Tvé mládí a jak ses dostal k designu? Pamatuješ si na ten první zlomový okamžik?
Pocházím z Písku v jižních Čechách, kde jsem začal studovat výtvarnou školu se zaměřením na propagační grafiku. Otevírali ji právě ve chvíli, když jsem se rozhodoval, kam nastoupím na střední školu. To mě nejspíš nasměrovalo na designerskou dráhu. Tenkrát na škole to ještě ani nebyl graphic design. Hodně se kreslilo. To bylo fajn.
S počítačema a s graf. softwarem to bylo horší. Co se člověk nenaučil sám, tak to neuměl. Nezaznamenal jsem žádný zlomový okamžik, všechno to šlo docela plynule.

Jak se podle tebe změnila práce grafika od doby studií? Máš na stole ještě tužku a ořezávátko?

Můžu mluvit pouze za sebe. Škola to byl čas grafických cvičení a figurální kresby.
O moc nešlo. Jen aby to člověka bavilo a dostal správný směr.
Teď už prakticky nekreslím. Maximálně, když začínám na něčem pracovat, nahodím si první velice hrubou skicu, a pokračuji v počítači. Už dávno nekreslím tak, jak bych chtěl a na macu všechno udělám podstatně rychleji.
Dnes také pracuji více koncepčně s jasnější představou toho, co chci udělat. Samozřejmě se to odráží i na rychlosti.
Rozdíl oproti dřívějšku je i v dostatku informací. Díky internetu má každý přístup k portfoliím těch nejlepších designerů na světě. I když první pohled na jejich úžasná portfolia skvělé úrovně občas zabolí, je to jedinečná motivace k osobnímu růstu. Zdroj srovnáni, inspirace.

Které designery považuješ za špičku ve svém oboru? Které další zdroje sleduješ?
Namátkou uvedu jen pár příkladů, které stojí za shlédnutí.

http://www.frostdesign.com.au
http://www.toko.nu
http://www.hydro74.com
http://subdisc.com

Hezké práce se dají vidět na:

http://www.adsoftheworld.com
http://www.digitalthread.com
http://logooftheday.com
http://www.threadless.com

Který z projektů, na kterých ses podílel, byl pro Tebe nejzajímavější a proč?
Každá věc, kterou mám na svém webu endemitwork.com, je pro mě něčím zajímavá.
Ať už jde o nápad nebo design.
Baví mě věci, ve kterých koncept a design tvoří vyvážený celek. Když se to povede, mám radost z malého letáčku pro kamarády, stejně tak jako z nějakého většího projektu pro agenturu.
Z designu bych snad vyzdvihl plakáty pro Festival bollywoodského filmu. Z reklamy otáčivé dveře pro pražské Planetárium. Na obou projektech jsem pracoval společně s copywriterem Pavlem Brázdou a mým tehdejším kreativním ředitelem Dejanem Stajnbergerem.

Jaká jsou pro Tebe největší úskalí při práci v týmu? V čem se liší od Tvé samostatné tvorby?
U designu, který dělám pro sebe nebo své vlastní klienty, jsem zvyklý pracovat sám a nanejvýš věci s někým konzultovat. Mám v hlavě představu, kterou chci do práce dostat a nejsem moc zvyklý z ní odbočovat. Můžu si dovolit nedělat moc kompromisů. Buď se věc líbí, anebo jdu od toho. Jde mi o to, že chci realizovat věc, která je z mého pohledu nejlepší.

Když pracuji v týmu, což je většinou případ u reklamních věcí pro agenturu, nejsem tolik svým pánem. Musím se podřídit spoustě věcí a taky zadání. Rozhodně to ale není úskalí. Je to hlavně výzva si s tím dobře poradit. Častokrát je práce, ve které jsou jasně dané mantinely snazší, než když si můžete dělat co chcete.
V týmové práci pro mě platí pravidlo, že víc hlav víc ví. Je důležité mít štěstí na parťáka, se kterým jste na stejné vlně. Potom dochází ke vzájemné akceleraci nápadů. Kreativní proces následně dostává ty správné obrátky. Vzniká vzájemná a docela přísná autocenzura. Dochází k bojům za nápad, k obhajobám a diskuzím. Když to jde dobře, vznikne nosný koncept, který se dá rozpracovat do všech kanálů. To je potom radost.

Prozraď nám své plány do budoucna. Co zrovna připravuješ?
Rozhodně mám v plánu užít si po dlouhé zimě jaro.
Taky mám nějaké rozdělané nekomerční věci. Když bude chuť a nálada, rád bych je dokončil.

Využíváš pro své práce mikrofotobanky? Které jejich funkce jsou pro Tebe
nejdůležitější?
Přiznám se, že jsem mikrofotobanku ještě nevyužil. Většinou je nápad takový, kdy je nutné focení. Ale při prvotním návrhu často pracuji s fotkami z klasických fotobank. Nutná funkce je kvalitní náhled fotky. To je pro mě u fotobanky nejdůležitější, Klient přeci jen lépe reaguje na návrhy s kvalitnějšími náhledy.
Taky velký výběr a kvalitní vyhledáváč i podle slovních spojení je podstatný.
Zřídkakdy se stane, že je nápad o jedné fotce. Často se jedná o montáž z většího množství fotek nebo objektů, které nejsou moc dostupné a to už je lepší udělat focení.
U jednodušších objektů si občas podklady fotím sám. Stačí dobrá zrcadlovka, lepší objektiv a trochu umět fotit.
Nyní ale, když vidím ceny v mikrofotobankách, oproti klasické fotobance, nejspíš jejich použití pro nějaké projekty zvážím.

Jakou techniku využíváš pro vlastní focení?
Používám Canon EOS 400, Objektiv Tamron SP AF 17-50 mm F/2,8 XR Di II, B+W filtry. Rozhodně to není špičkové vybavení, ale při focení menších věcí se z toho dají dostat opravdu dobré výstupy. V blízké době mám v plánu fototechniku aktualizovat. Toto je vybavení tři roky staré a je potřeba si taky udělat radost.

Share and Enjoy