Visualperfect uvádí Patrik Svoboda

03/05/2010, Author: Martin Vlčko, Categories: Rozhovory

Patrik Svoboda

Patrik Svoboda – VisualPerfect

Jaké bylo Tvé mládí a jak ses dostal k designu?
Narodil jsem se a vyrostl v Praze. Moje mládí bylo určitě poznamenáno devadesátými léty. Všechno bylo super divný a na jednu stranu naprosto jednoduchý. Bývalí prodejci zeleniny začali jezdit v Mercedesech, ženy začaly shazovat přebytečné ochlupení. Já jsem začal jezdit na skateboardu a snažil se co nejvíc si užít daru dospívání. Pak se zlatý idol Nagana Jarda Jágr nechal ostříhat a já věděl, že devadesátá léta definitivně skončily. V této době se lámal chleba i u mě – a já se měl rozhodnout, co v životě plném nepřeberných možností budu vlastně dělat? Jelikož jsem chodil od první třídy do lidušky a údajně již od útlého věku stále něco ničil a pokresloval, šel jsem na střední školu s uměleckým zaměřením. Obor propagační výtvarnictví v sobě skrýval hodiny typografie, grafické úpravy a základy reklamy. To už byla slušná šance se ke grafickému designu dostat – a také se to podařilo.

Pamatuješ si na ten první zlomový okamžik?
Pamatuji si, že se mi poprvé dostala do ruky kniha Stefana Sagmeistera – zůstal jsem opařený nehnutě stát a zadíval se pozorně do knihy, pak jsem se asi po minutě vzpamatoval, otočil knihu správně z pozice vzhůru nohama a otřel si pot z čela. Prvním zlomovým okamžikem se stalo pro mě to, že se dokážu grafickým designem bavit a naopak. To bylo od samého počátku a drží mě to dodnes. Pokud to tak nebude, nemá smysl v tom dál pokračovat.

Popiš mi svůj běžný pracovní den
Můj běžný pracovní den je dost neuchopitelný. Záleží na struktuře a druhu práce,
která se zrovna řeší. Pokud se něco intenzivně zpracovává, trvá bohužel 24 hodin a někdy i dva dny v kuse atd. To je ale extrémní stav, který se snažím eliminovat. Ideální je, když je pracovní den rozložený jak prácí u MACa, tak třeba nějakou prezentací, schůzkou případně náhledem v tiskárně.
Nejhorší jsou ty dlouhé a náročné večerní schůzky v restauračních zařízeních.

Snažím se, aby byl můj pracovní den co nejvíce různorodý a neskončil jsem
u stereotypní zapečenosti. Vytvořil jsem si menší individuální systém rozložení dne v iCalu a je zajímavé zpětně podle barev zjistit, co v určitém dnu hrálo zrovna prim a vyhodnocovat to do budoucna.

Na druhou stranu, pokud je práce hotová, tak člověk překvapivě zjišťuje, že má přítelkyni, psa, rodinu, sportuje a má spoustu mimopracovních zážitků – a to je skutečně podstatné.

Print uaapraha

Jaké inspirující zdroje sleduješ?
Mám několik oblíbených designerů a jednou za čas se podívám na jejich progres,
ale spíš než o inspiraci, jde o nadšení. Když někdo udělá nějakou dobrou věc, tak z toho mám čistou radost. Pokud někdo posouvá vizuální a myšlenkovou úroveň designu někam jinam, je to dobře pro všechny. V tomto ohledu nezklame rozhodně Daniel Eatock.

Největším inspirujícím zdrojem je pro mě stále běžný kontak s lidmi a okolím – večerní skicování do sketchbooku, dlouhé rozhovory a neustálé oponentury s kreativně smýšlejícími tvory, hodiny strávené u kyberpunkové, zlé a chytré literatury, blbnutí s naším cirkusově nadaným Stafordem Crockerem. V poslední době mě baví například do vyhledávání v iTunes napsat nějaké hloupé slovo – někdy z toho vypadne dost nesourodá směska tracků, že to člověka nakopne na několik hodin.

Všechny podklady si vypracováváš sám, nebo využíváš také fotobanky?
Záleží opravdu na charakteru projektu. Pokud dělám nějakou více undergroundovou věc, tak se snažím, aby zdroje byly co nejvíce autentické a ušité na míru – to platí i pro velké projekty s větším rozpočtem na vizuální zpracování. Fotobanky využívám často, například při pořízení fotek do firemních zpravodajů a oběžníků nebo u nějakého malého jednorázového komerčního projektu pro menší firmy a jednotlivce, protože za pár korun mohou mít dobrý fotografický doprovod, který by si sami určitě vzhledem k nákladům na vlastní focení nemohli obstarat. Dokážu si představit, že fotobanky mohou dokonce ovlivnit něčí kreativní záměr. Pokud začínáte hledat nějakou fotku, není jisté, že na konci hledání nebude výsledek parametrů finální fotografie diametrálně odlišný, než v prvotní myšlence.

Které funkce ve fotobance Ti nejvíce zjednodušují práci?
Stačí mi, když má fotobanka rychlé a přesné vyhledávání fotografií. Rozšířená možnost zadávání parametrů při výběru je také dobrá věc.

isd

Na co se u Tebe můžeme do budoucna těšit? Plánuješ nějaký zajímavý projekt?
Budu určitě pokračovat v započatých projektech a mám předjednanou úpravu několika zajímavých knih a katalogů, některé se již začínají realizovat. Dál bych chtěl vydat vlastní sketchbook a utkat podle vlastního návrhu koberec.

Jakého životního moudra se držíš? Případně co bys poradil začínajícím
grafikům?

Žádného speciálního moudra se nedržím a už vůbec bych nechtěl nějaká moudra vytvářet. Člověku nejvíce dají vlastní zkušenosti a když je po sléze správně vyhodnotí a vezme si z nich ponaučení, tak se pořád může vyvíjet. Začínajícím grafikům popřeju, ať je grafický design co nejvíc baví a mají štěstí na realizace, to ostatní je na nich. Bude zajímavé sledovat, jak se bude papír stávat undergroundem a offline tiskoviny sběratelskou potřebou.

Stačí mi, když má fotobanka rychlé a přesné vyhledávání fotografií. Rozšířená možnost zadávání parametrů při výběru je také dobrá věc.

Popiš mi svůj běžný pracovní den
Můj běžný pracovní den je dost neuchopitelný. Záleží na struktuře a druhu práce,
která se zrovna řeší. Pokud se něco intenzivně zpracovává, trvá bohužel 24 hodin a někdy i dva dny v kuse atd. To je ale extrémní stav, který se snažím eliminovat. Ideální je, když je pracovní den rozložený jak prácí u MACa, tak třeba nějakou prezentací, schůzkou případně náhledem v tiskárně.
Nejhorší jsou ty dlouhé a náročné večerní schůzky v restauračních zařízeních.

Snažím se, aby byl můj pracovní den co nejvíce různorodý a neskončil jsem
u stereotypní zapečenosti. Vytvořil jsem si menší individuální systém rozložení dne v iCalu a je zajímavé zpětně podle barev zjistit, co v určitém dnu hrálo zrovna prim a vyhodnocovat to do budoucna.

Na druhou stranu, pokud je práce hotová, tak člověk překvapivě zjišťuje, že má přítelkyni, psa, rodinu, sportuje a má spoustu mimopracovních zážitků – a to je skutečně podstatné.


Share and Enjoy


No Comments

Leave a comment


Email
WP Socializer Aakash Web